Papoušci a horko

Austrálie je z velké části horký a suchý kontinent. Především v létě tedy musí kakaduové čelit velmi vysokým teplotám. Ti, kteří žijí ve vyprahlých oblastech, našli způsoby, jak se s vedrem vypořádat.

Austrálie: teploty v lednu 2013

Pokud je horko, papoušci zaujmout takový posed, při kterém maximalizují "chlazení", např. svěsí křídla, aby pod nimi proudil vzduch. Ochlazují se i tím, že těžce dýchají, přičemž uvolňují vodu z dýchacího ústrojí.

Také metabolické procesy, tzn. rozklad strávené potravy, produkuje teplo. Nízkokalorická strava znamená potřebu zbavovat se méně energie v podobě tepla. Studie ukázaly, že kakadu havraní žijící v horké centrální části Austrálie konzumují méně potravy než stejný druh žijící v lesích na jihozápadě země. Nižší metabolický příjem také znamená, že papoušci stráví méně času hledáním potravy a více času odpočinkem ve stínu.

Kakadu palmový v odpoledních hodinách obvykle opouští otevřená prostranství a schovává se do stínu stromů. V deštném lese pak pokračuje v hledání potravy. Má se třeba také za to, že kakadu krátkozobý, který hnízdí v suché části Austrálie, kde se pěstuje pšenice, se po hnízdním období stěhuje blíže k pobřeží, kde jsou lepší podmínky k hledání potravy v horkém období.

A ještě jeden zástupce :-). Kakadu růžový vyráží hledat potravu na otevřené pláně ráno. Jak teplota stoupá, ukrývá se do stínu klenby stromů, kde pokračuje v hledání potravy, a to jak na stromech, tak na zemi. Navíc prý dokáží růžováci odpařit o 33% méně vody než by se očekávalo! Minimalizují totiž ztrátu vody tím, že vylučují vysoce koncentrovanou moč a znovu vstřebají vodu a sůl z kloaky. Dobře zvládají dehydrataci a hydratují se konzumací solných roztoků. To se jim hodí především v oblastech, kde jsou vodní zdroje velmi vzácné a papoušci musí urazit velké vzdálenosti od jednoho zdroje k druhému.